Let trval šestnáct minut, proběhl zcela podle plánu a stroj poté bezpečně a přesně dosedl na přistávací dráhu letiště Corlu.

Prototyp letounu Akinci pohání dvojice ukrajinských motorů Ivčenko-Progress AI-450C, sériové stroje dostanou v budoucnu domácí pohonné jednotky PD220, vyvíjené společností Tusas Engine Industries.

Letoun bude plnit celou řadu úkolů včetně vzdušného průzkumu, hlídkování, činností souvisejících s vedením elektronického boje, komunikací a výměnou dat. V neposlední řadě bude určen k úderům na pozemní cíle.

Akinci s rozpětím 20 metrů a maximální vzletovou hmotností 4500 kg unese téměř 1,5 tuny zařízení a výzbroje – mimo jiné je v plánu integrace řízených střel s plochou dráhou Roketsan SOM-A s dosahem až 250 km. Vytrvalost letounu je 24 hodin, operační dostup více než 12000 metrů.

Turecko se tak na poli bezpilotních prostředků stává bez nadsázky velmocí. V operačním nasazení jsou již například drony řady Anka či Bayraktar TB2, které jsou nasazovány mj. v libyjském konfliktu.

Turecko však činí značné pokroky i v oblasti pilotované letecké techniky vlastní konstrukce: v pokročilém stadiu vývoje je cvičný a lehký bojový turbovrtulový letoun TAI Hurkus nebo víceúčelový vrtulník TAI T625 Gokbey. Pokračuje také vývoj nadzvukového cvičného a lehkého bojového letounu TAI Hurjet a především víceúčelového bojového letounu páté generace TAI TF-X.

jik