MiG slaví 80 let. Jaká je budoucnost legendární značky? (VIDEO)

df 14. prosinec 2019 589 0
MiG slaví 80 let. Jaká je budoucnost legendární značky? (VIDEO) Foto: Vitaly Kuzmin

V minulých dnech oslavila osmdesáté výročí Mikojanova konstrukční kancelář. Co čeká slavnou leteckou značku v příštích desetiletích?

Mikojanovci dokázali za 80 let existence slavné konstrukční kanceláře (OKB) vyvinout více než čtyři stovky různých typů letounů a jejich modifikací, z nichž 94 vstoupilo do sériové výroby. Pod značkou MiG bylo napříč tímto obdobím vyrobeno nejen v Sovětském svazu (ale například i v Československu) neuvěřitelných 55 tisíc letadel, která sloužila nebo stále slouží v desítkách zemí světa.

Pro připomenutí: ještě relativně nedávno to bylo například i Finsko a v současnosti jsou to třeba Polsko nebo Slovensko.

Nemá význam si zde připomínat nejdůležitější typy bojových MiGů. Nejen všem zájemcům o leteckou techniku jsou notoricky známé stejně jako informace o jejich nasazení v řadě konfliktů, počínaje druhou světovou válkou přes Koreu, Vietnam, arabsko-izraelské a indicko-pákistánské střety, Angolu, Irák, Jugoslávii až po jejich současné nasazení v konfliktech v Sýrii a v Libyi.

Dlužno zdůraznit, že drtivá většina MiGů byla vyvinuta a vyrobena v prvním půlstoletí existence konstrukční kanceláře, tedy v dobách existence Sovětského svazu. Tehdy byly rozpracovány i projekty, z nichž výrobce – aktuálně RSK MiG coby součást korporace UAC – těží dodnes.

Pro příznivce značky MiG je jistě neradostnou skutečností, že za bezmála třicet let od rozpadu SSSR neopustil „rýsovací prkna“ OKB jediný konstrukčně nový typ, který by ve středně- a dlouhodobém výhledu dokázal konkurovat protivníkům ve vzdušných i obchodních soubojích.

MiG-35 a hrozba nových konkurentů

Vlajková loď společnosti, letoun MiG-35, sice představuje značný technologický i kvalitativní pokrok ve srovnání s původními a zdaleka nejrozšířenějšími verzemi MiGu 29 (9.12 a 9.13), nicméně konstrukčně a technologicky stále vychází z projektu MiG-29M/K (9.15, resp. 9.31).

Přes některé úpravy křídla a draku (a zejména instalaci moderní elektroniky včetně radarového systému s AESA anténou) je samotná konstrukce stále poplatná druhé polovině osmdesátých let minulého století.

Zatímco nejnovějším modifikacím stíhaček Typhoon, Rafale, F-16V, F/A-18E/F či J-10C dokážou MiGy 35 (9.41 a 9.47) konkurovat, což dokládají mj. obchodní úspěchy RSK v Egyptě a v Alžírsku, už v příštím desetiletí se situace začne neúprosně měnit.

Nejenže dojde k rychlému rozšíření a exportnímu rozmachu F-35, kdy tento letoun nahradí MiGy 29 například v Polsku, ale na prahu třicátých let se k americkému letounu začnou přidávat plody současného vývoje v rovnou několika zemích světa. Půjde přitom o letouny rozměrově a hmotnostně víceméně podobné MiGu 35, avšak technologicky mnohem vyspělejší.

K již zalétanému čínskému FC-31 (aktuálně se očekává zálet nového prototypu a zahájení letových testů nové pohonné jednotky WS-19) přibude korejský KF-X, posléze turecký TF-X, v Evropě budou v příštím desetiletí zlétány demonstrátory a posléze prototypy letounů NGF a Tempest, k letovým zkouškám možná dospěje indický program AMCA… zkrátka prorazit se čtyřicet let starou konstrukcí bude pro MiG v daných podmínkách „Mission: Impossible“.

Civilní výroba a vysokorychlostní drony

Co tedy můžeme od legendární OKB v příštích letech očekávat? Pokud se neobjeví solventní zákazníci, kteří budou mít zájem nejen o finální produkt, ale také zainvestují do jeho vývoje, pak lze očekávat jedině pomalý úpadek legendární značky bojových letadel.

MiG se může přeměnit v jeden z výrobních podniků UAC, zaměřených na výrobu komponentů nebo celků civilních letounů. To už se ostatně děje, jelikož MiG bude mít na starosti v rámci „diverzifikace výroby“ finální montáž regionálních dopravních letounů Il-114 (ačkoliv je vydáván za „nový“, také tento typ byl vyprojektován a zalétán ještě v časech SSSR).

Vstupujeme do nového desetiletí s jistotou, jelikož jsme vytvořili nejen obrovskou vědecko-technickou základnu, ale taktéž připravili moderní výrobní základnu, abychom mohli vytvářet nová, vysokotechnologická letadla,“ uvedla v rámci jubilea OKB mluvčí společnosti Anastasija Kravčenková, přičemž zdůraznila právě zefektivnění výroby na poli civilních letadel.

Prozradila však také, že RSK MiG pracuje na vývoji leteckých komplexů „na bázi rychlostních bezpilotních létajících prostředků“. Byl to ostatně právě MiG, který před lety představil plnorozměrnou maketu úderného bezpilotního prostředku nazvaného Skat. Vzhledem k pokračujícímu programu Ochotnik budou nové bezpilotní MiGy pravděpodobně lehčí než nedávno otestovaný těžký prostředek společnosti Suchoj.

Předpokládá se, že vyvíjené typy letecké techniky budou mít vysoký bojový potenciál a budou použity v jednom systému jak s letouny MiG-35, tak s jinými leteckými komplexy (na principu „Loyal Wingman“ – pozn. red.),“ uvedla dále Kravčenková.

Co po MiGu 35?

Jak bylo uvedeno výše, zásadní problém je v reálné poptávce po produktech RSK MiG. Ruské ministerstvo obrany objednalo pouhých šest (!) letounů MiG-35, zatímco například Indie směřuje v rámci diverzifikace dodavatelů vojenské techniky k nákupu západních letounů pro vzdušné síly i palubní letectvo.

Na jiných trzích (stejně jako v samotném Rusku) zase hraje roli protežování letounů značky Suchoj, výsledkem čehož jsou značně rozporuplné a zřejmě oprávněně kritizované nákupy těžkých strojů Su-30SM malými zeměmi typu Běloruska nebo Arménie.

Pro MiG coby značku bojových letounů tak může přijít spása – a možná poslední – ze Spojených arabských emirátů.

Rusko a SAE v roce 2017 uzavřely memorandum o spolupráci, která zahrnuje taktéž eventuální společný vývoj „lehkého bojového letounu páté generace“. Jak později potvrdili zástupci ruského průmyslu včetně generálního ředitele RSK MiG Ilji Tarasenka, základem letounu má být projekt Mikojanovy OKB.

Půjde nejspíš o dvoumotorový letoun hmotnostní kategorie MiGu 35, ovšem odpovídající požadavkům moderního bojiště, využívající nejnovějších technologií a vcházející pravděpodobně z aerodynamické koncepce projektu 1.44 (viz titulní foto).

Tuto koncepci „Mikojanovci“ rozvíjejí už od poloviny 80. let. Hovoří se však také o klasickém aerodynamickém schématu, vycházejícím z původních integrálních konstrukcí „rodiny“ MiG-29, Su-27 a dnes také Su-57.

Dostupným technickým informacím o projektu se budeme na DOGFIGHT.cz věnovat v samostatném článku, v daném kontextu je však nyní podstatná informace z letošní Dubai Airshow 2019. Šéf ruské Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci Dmitrij Šugajev zde prohlásil, že jednání o společném vývoji letounu páté generace pokračují. Současně byla zveřejněna informace o tom, že SAE již nejednají se Spojenými státy o nákupu jejich stealth letounu F-35.

Nedlouho před tím, v průběhu letošní výstavy Armija-2019, vývoj nové stíhačky potvrdil i sám generální ředitel RSK MiG Ilja Tarasenko.

Zda arabské peníze MiGu skutečně pomohou, ukáže teprve čas. Podle všeho ale budou pro přežití bojových letounů značky MiG rozhodující.

Nástupce MiGu 31 s mnoha otazníky

Třetím vývojovým proudem, vedle bezpilotních prostředků a „lehkého“ bojového letounu páté generace, je program PAK DP (Perspektivnyj aviacionnyj komplex dalněgo perechvata). O tomto letounu, který se má stát nástupcem přepadových MiGů 31, se v posledních letech objevila celá řada mýtů, fantastických představ a více i méně „divokých“ fanouškovských vizualizací. 

Oficiálně, resp. z rozhovorů s Iljou Tarasenkem, je známo jen tolik, že stroj bude schopen létat „ještě rychleji“ než MiG-31 (tj. více než 3000 km/h), ze kterého bude také vycházet. Jakékoliv další informace technického charakteru jsou pouze spekulacemi.

Přestože se v ruských médiích několikrát objevily informace o tom, že nový letoun vzlétne okolo roku 2025 a bude přijat do služby na konci příštího desetiletí, je zřejmé, že uvedené termíny jsou spíše zbožným přáním než realistickým očekáváním.

O programu PAK DP se hovoří přinejmenším od roku 2015. Ovšem teprve začátkem loňského roku viceprezident OAK (a bývalý generální ředitel RSK MiG) Sergej Korotkov prohlásil, že „věří“, že práce na vývoji letounu „začnou v roce 2018“, přičemž vše bude záviset na Státním programu pro vyzbrojování na roky 2018 až 2027.

Není však veřejně známo, zda uvedený dokument vývoj a stavbu prototypu letounu nakonec zahrnuje; o programu PAK DP se od té doby objevilo jen minimum relevantních informací.

Vzhledem k neustálému oddalování vývoje nového bombardéru PAK DA při upřednostnění modernizace sovětských Tu-160 (byť částečně z novovýroby) ale nelze vyloučit, že MiGy 31 „stihne podobný osud“: dále modernizované a vyzbrojené novými raketami budou létat ještě dlouho za horizontem roku 2030.

V Rusku se také objevují hlasy, že úlohu „jedenatřicítek“ v budoucnu zvládnou letouny Su-57. Otázka generační obměny ruských přepadových stíhačů je tedy nyní spíše v politické než technické rovině.

Tak jak tak, ani případné dotažení programu PAK DP do sériové podoby společnost MiG „nevytrhne“, jelikož půjde o extrémně drahý letoun, který si Rusko bude moci dovolit pořídit jen v omezeném počtu a export takto specifického stroje bude krajně nepravděpodobný.

Teď půjde o všechno?

Nejtěžší období MiGu patrně ještě přijde, a to v blížící se době, kdy stávající produktová řada definitivně ztratí atraktivitu pro zákazníky a vyčerpá svůj modernizační potenciál. V následujících letech se také výrazně zkrátí příjmy RSK z oprav letounů – nemluvě o stařičkých strojích řady MiG-21 a MiG-23/27, i nejnovější vyrobené MiGy 29 (9.12 a 9.13) dožijí někdy v období 2028 – 2032.

Pokud se však nakonec podaří zhmotnit projekt nové víceúčelové stíhačky, byť s pomocí zahraničních peněz, může ruského výrobce čekat v příštích desetiletích velmi perspektivní budoucnost a potenciál odbytu v řádu stovek letadel.



df

Líbil se Vám tento článek? Ohodnoťte jej
(4 hlasování)
Naposledy změněno: sobota, 14 prosinec 2019 22:36

Napsat komentář

Věříme, že naši čtenáři jsou inteligentní, kultivovaní a lidsky slušní. Že se neuchýlí k používání vulgarit, k vzájemnému napadání a urážení. Že budou vždy věcní a přispějí k debatě, která bude pro všechny příjemná, zajímavá a informativní. HTML kód není povolen.

Nejčtenější

Partneři


Další fotografie

Fotonáhled článků

Konec tradičních značek? Nad ruským leteckým průmyslem se stahují mračna

J-20 letectva Čínské lidové osvobozenecké armády

Opět soupeření velmocí: B-21 versus stealth Tupolev

Pancir-S1 „kosí“ drony ve velkém a chystá se na další řež

Deset let od prvního letu T-50

„Bude to první stíhačka muslimů.“ Turecko má s TF-X velké plány

Tu-160M je „na dráze“. Čeká však nové motory i hypersonické zbraně

Nový ruský jaderný nosič: konečně (trochu) jasno

Revoluční Sikorsky–Boeing SB-1 Defiant se blíží k hranici 200 km/h. Cíl je 460 km/h…

F-35 si dál razí cestu světem. Teď jej chtějí Řecko a Singapur

Sériový PAK DA už za sedm let. Je to reálné?

Egypt se pochlubil nejmodernějšími zbraněmi. Podívejte se na dosud nevídané záběry (FOTO, VIDEO)

Tento web využívá k poskytování služeb cookies. Používáním tohoto webu udělujete souhlas s využitím cookies.
Ok