Nový ruský jaderný nosič: konečně (trochu) jasno

df 19. leden 2020 1413 0
Nový ruský jaderný nosič: konečně (trochu) jasno Foto: Neva Design Bureau

Rusko chce v příštích deseti letech postavit letadlový nosič s jaderným pohonem. Navržen bude podle projektu z dob Sovětského svazu. Jaký bude a jaké letouny budou z jeho paluby startovat?

V Rusku se v minulých dnech znovu rozproudily debaty o budoucím letadlovém nosiči pro domácí námořní síly (VMF). O nové ruské letadlové lodi se hovoří už přinejmenším dvacet let, přičemž tyto debaty přicházejí „ve vlnách“ a pak znovu utichají – nadšení střídají různé úvahy o tom, zda není letadlový nosič „zbytečný“ nebo příliš nákladný, kdy „ušetřené“ prostředky mohou být voženy do jiných projektů.

Světlo do problematiky přinesla nedávná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na loďařské výstavě v Sevastopolu a také zpráva agentury TASS, která prakticky souběžně objasnila současný stav záměru.

Tato zpráva především potvrdila, že v Rusku zatím neprobíhá přímý, vládou financovaný vývoj letadlového nosiče, jak se domnívají někteří entuziasté. Zpráva ani neobjasnila, zdali, v jakém objemu a na jaký účel jsou v daném kontextu vyčleněny prostředky v současném Státním programu pro vyzbrojování na období 2018 až 2027. Přesto se mnohé konečně stalo jasným.

Zpátky do minulosti

Ministerstvo obrany nyní definuje takticko-technické požadavky na budoucí letadlový nosič. Proces má být završen v letošním roce a „poté“ bude Sjednocené loďařské korporaci (OSK) zadáno vyprojektování plavidla.

Co je do určité míry překvapivé, je fakt, že ruské ministerstvo obrany zřejmě zavrhlo zcela nové projekty Krylovského státního výzkumného střediska, z nichž nejvíce vešel ve známost moderní a inovativní Projekt 23000E s dvěma ostrovy a předpokládaným plným výtlakem 100 tisíc tun.

Pokud někdy VMF dostane novou letadlovou loď (první postavenou v samostatné Ruské federaci), ta bude vycházet z nedostavěného sovětského Projektu 1143.7 Uljanovsk, jak potvrdil zdroj agentury TASS:

Technický projekt a technická dokumentace, podle kterých byl v Černomořském loďařském závodě v Nikolajevu na přelomu 80. a 90. let minulého století stavěn Uljanovsk, budou využity při konstrukci nového letadlového nosiče.“

Při návrhu bude také využita praktická zkušenost z povozu jediného ruského nosiče Admirál Kuzněcov a zejména z jeho (nešťastného) nasazení v syrském konfliktu.

Projekt Lamantin

Takový projekt, který z vlastní iniciativy prosazuje Něvská projekčně-konstrukční kancelář, si nedávno ve formě makety prohlédl ruský prezident Putin při návštěvě výstavy v Sevastopolu. Jedná se o projekt nazvaný 11430Е Lamantin, který přímo vychází z návrhu Uljanovska.

Nejen to, podle některých zdrojů není vystavená maketa Lamantina ničím jiným než maketou původního Uljanovska, vytaženou z muzea Něvské projekčně-konstrukční kanceláře, s přepracovaným ostrovem s novou nástavbou a s některými dalšími „kosmetickými“ úpravami.

Na palubě dokonce zůstaly původní modely letadel MiG-29K (9.31) a Su-33, přitom ani jeden z těchto letounů s pravděpodobností hraničící s jistotou nebude na budoucím letadlovém nosiči sloužit.

Pro někoho je výše uvedený přístup k budoucímu letadlovému nosiči VMF zadostiučiněním, pro někoho špatný vtip a pro někoho zase důkaz, že ruský průmysl už není s to (ať už z finančních, technických, personálních nebo organizačních důvodů) vyprojektovat v potřebných termínech zcela nové plavidlo dané kategorie.

Smutný osud Uljanovska

VMF chce získat letadlový nosič s jaderným pohonem do konce roku 2030. Návrh Uljanovska přitom pochází z poloviny 80. let minulého století, takže v době realizace (ačkoliv půjde o modifikovaný projekt) bude starý okolo 45 let.

Ironií je, že samotný Uljanovsk už mohl být celé čtvrtstoletí ve službě: jeho stavba začala v roce 1988 a flotě měl být předán v roce 1995. Stavba probíhala poměrně hladce v černomořském Nikolajevu (Ukrajina), avšak bezprostředně po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 byla z politických a finančních důvodů spěšně ukončena.

Korpus plavidla byl dokončen ze 70 procent, celková rozestavěnost činila 20 procent a fyzicky už byly vyrobeny mj. i parní katapulty. Nedokončená loď s projektovanou délkou přes 324 metrů, plným výtlakem 80 tisíc tun a schopností nést až 60 letadel a vrtulníků byla rozřezána a sešrotována.

Navrhovaný Lamantin má být papírově o něco větší, s předpokládaným plným výtlakem až 90 tisíc tun, zatímco počet nesených létajících aparátů zůstal nezměněn. Zajímavostí je avízované použití elektromagnetických katapultů.

Jaké letouny a vrtulníky?

Složení budoucí palubní flotily VMF zůstává zčásti velkou neznámou. Těžko předpokládat, že by Rusko v příštích deseti letech dokázalo dotáhnout do sériové podoby další nadějný a urychleně pohřbený projekt z dob SSSR, totiž palubní letoun včasné výstrahy Jak-44.

K dispozici však v té době bude zcela nový, vyvíjený vrtulník Ka-65 Minoga, který bude nabízet kromě nadstandardně vysoké cestovní rychlosti i modulární koncepci. Lze tedy očekávat, že na jeho základě vznikne i nový stroj vzdušného řízení a včasné výstrahy jako náhrada za stávající typ Ka-31.

Pokud jde o bojové letouny, mnozí analytici a publicisté v Rusku i na Západě považují za „přirozené“, že základním palubním bojovým typem bude modifikovaný Suchoj Su-57. Přirozené to je, nicméně neberou v úvahu náročnost takové modifikace, nota bene když ani vývoj verze letounu pro letectvo nebyl dosud zdárně dokončen.

Jeden příklad za všechny: velmi tvrdým technickým oříškem bude i taková věc, jako je umístění přistávacího háku a jeho zakrytování v souladu s filozofií stealth – zadní část spodku trupu Su-57 totiž patří jedné ze dvou zbraňových šachet a přepracování zádi letounu si vyžádá strukturální zásahy do konstrukce letadla.

Čas od času se v Rusku hovoří o vývoji nového bojového letounu se svislým vzletem a přistáním. Ten by navázal na politicky ukončený sovětský projekt Jak-41M/141, který měl doplňkově operovat mj. z paluby Projektu 1143.7 Uljanovsk.

Vývojem takového letounu měla být pověřena Jakovlevova konstrukční kancelář, ovšem není veřejně známo, v jakém stadiu se nachází. Další osud projektu je nejasný i s ohledem na nedávnou demisi ruské vlády, kde měl hlasitého zastánce v podobě úřadujícího vicepremiéra pro obranný průmysl Jurije Borisova.

Realisticky se dá očekávat další rozvoj linie víceúčelových palubních letounů MiG-29K/KUB (9.41/9.47) s aplikací technologií vyvíjených pro letouny MiG-35 domácího letectva i potenciálních zahraničních zákazníků.

Možný vývoj „palubní verze MiGu 35“ je sice technicky i finančně schůdnou cestou a několikrát tuto eventualitu potvrdili zástupci RSK MiG, nicméně v takovém případě Rusko získá vylepšený palubní stroj čtvrté generace na prahu éry letounů generace šesté.

Přestože má i navrhovaný letadlový nosič kořeny ještě v dobách studené války, pro současné Rusko se zbývajícím torzem sovětského vědeckotechnického potenciálu a finančními toky nasměrovanými často do soukromých jachet oligarchů (jako je Usmanovova supermoderní jachta Dilbar s neuvěřitelným výtlakem bezmála 16 tisíc tun) je nanejvýš pragmatickou a možná jedinou cestou k zachování této nezastupitelné kapacity.

df

Líbil se Vám tento článek? Ohodnoťte jej
(2 hlasování)
Naposledy změněno: neděle, 19 leden 2020 19:13

Napsat komentář

Věříme, že naši čtenáři jsou inteligentní, kultivovaní a lidsky slušní. Že se neuchýlí k používání vulgarit, k vzájemnému napadání a urážení. Že budou vždy věcní a přispějí k debatě, která bude pro všechny příjemná, zajímavá a informativní. HTML kód není povolen.

Nejčtenější

Partneři


Další fotografie

Fotonáhled článků

Nevídané záběry Su-57!

Vzdušná řež na Idlibem. Co se stalo a co může následovat?

Americký Invictus a jeho cíle: T-14 a T-15 (VIDEO)

Útok islamistů s podporou turecké armády skončil fiaskem, Rusové je vybombardovali (VIDEO)

Shenyang J-16: univerzál s kvalitními geny a velkou budoucností

Konec tradičních značek? Nad ruským leteckým průmyslem se stahují mračna

J-20 letectva Čínské lidové osvobozenecké armády

Opět soupeření velmocí: B-21 versus stealth Tupolev

Pancir-S1 „kosí“ drony ve velkém a chystá se na další řež

Deset let od prvního letu T-50

„Bude to první stíhačka muslimů.“ Turecko má s TF-X velké plány

Tu-160M je „na dráze“. Čeká však nové motory i hypersonické zbraně

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.

Ok