Nový ruský jaderný nosič: konečně (trochu) jasno

df 19. leden 2020 1251 0
Nový ruský jaderný nosič: konečně (trochu) jasno Foto: Neva Design Bureau

Rusko chce v příštích deseti letech postavit letadlový nosič s jaderným pohonem. Navržen bude podle projektu z dob Sovětského svazu. Jaký bude a jaké letouny budou z jeho paluby startovat?

V Rusku se v minulých dnech znovu rozproudily debaty o budoucím letadlovém nosiči pro domácí námořní síly (VMF). O nové ruské letadlové lodi se hovoří už přinejmenším dvacet let, přičemž tyto debaty přicházejí „ve vlnách“ a pak znovu utichají – nadšení střídají různé úvahy o tom, zda není letadlový nosič „zbytečný“ nebo příliš nákladný, kdy „ušetřené“ prostředky mohou být voženy do jiných projektů.

Světlo do problematiky přinesla nedávná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na loďařské výstavě v Sevastopolu a také zpráva agentury TASS, která prakticky souběžně objasnila současný stav záměru.

Tato zpráva především potvrdila, že v Rusku zatím neprobíhá přímý, vládou financovaný vývoj letadlového nosiče, jak se domnívají někteří entuziasté. Zpráva ani neobjasnila, zdali, v jakém objemu a na jaký účel jsou v daném kontextu vyčleněny prostředky v současném Státním programu pro vyzbrojování na období 2018 až 2027. Přesto se mnohé konečně stalo jasným.

Zpátky do minulosti

Ministerstvo obrany nyní definuje takticko-technické požadavky na budoucí letadlový nosič. Proces má být završen v letošním roce a „poté“ bude Sjednocené loďařské korporaci (OSK) zadáno vyprojektování plavidla.

Co je do určité míry překvapivé, je fakt, že ruské ministerstvo obrany zřejmě zavrhlo zcela nové projekty Krylovského státního výzkumného střediska, z nichž nejvíce vešel ve známost moderní a inovativní Projekt 23000E s dvěma ostrovy a předpokládaným plným výtlakem 100 tisíc tun.

Pokud někdy VMF dostane novou letadlovou loď (první postavenou v samostatné Ruské federaci), ta bude vycházet z nedostavěného sovětského Projektu 1143.7 Uljanovsk, jak potvrdil zdroj agentury TASS:

Technický projekt a technická dokumentace, podle kterých byl v Černomořském loďařském závodě v Nikolajevu na přelomu 80. a 90. let minulého století stavěn Uljanovsk, budou využity při konstrukci nového letadlového nosiče.“

Při návrhu bude také využita praktická zkušenost z povozu jediného ruského nosiče Admirál Kuzněcov a zejména z jeho (nešťastného) nasazení v syrském konfliktu.

Projekt Lamantin

Takový projekt, který z vlastní iniciativy prosazuje Něvská projekčně-konstrukční kancelář, si nedávno ve formě makety prohlédl ruský prezident Putin při návštěvě výstavy v Sevastopolu. Jedná se o projekt nazvaný 11430Е Lamantin, který přímo vychází z návrhu Uljanovska.

Nejen to, podle některých zdrojů není vystavená maketa Lamantina ničím jiným než maketou původního Uljanovska, vytaženou z muzea Něvské projekčně-konstrukční kanceláře, s přepracovaným ostrovem s novou nástavbou a s některými dalšími „kosmetickými“ úpravami.

Na palubě dokonce zůstaly původní modely letadel MiG-29K (9.31) a Su-33, přitom ani jeden z těchto letounů s pravděpodobností hraničící s jistotou nebude na budoucím letadlovém nosiči sloužit.

Pro někoho je výše uvedený přístup k budoucímu letadlovému nosiči VMF zadostiučiněním, pro někoho špatný vtip a pro někoho zase důkaz, že ruský průmysl už není s to (ať už z finančních, technických, personálních nebo organizačních důvodů) vyprojektovat v potřebných termínech zcela nové plavidlo dané kategorie.

Smutný osud Uljanovska

VMF chce získat letadlový nosič s jaderným pohonem do konce roku 2030. Návrh Uljanovska přitom pochází z poloviny 80. let minulého století, takže v době realizace (ačkoliv půjde o modifikovaný projekt) bude starý okolo 45 let.

Ironií je, že samotný Uljanovsk už mohl být celé čtvrtstoletí ve službě: jeho stavba začala v roce 1988 a flotě měl být předán v roce 1995. Stavba probíhala poměrně hladce v černomořském Nikolajevu (Ukrajina), avšak bezprostředně po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 byla z politických a finančních důvodů spěšně ukončena.

Korpus plavidla byl dokončen ze 70 procent, celková rozestavěnost činila 20 procent a fyzicky už byly vyrobeny mj. i parní katapulty. Nedokončená loď s projektovanou délkou přes 324 metrů, plným výtlakem 80 tisíc tun a schopností nést až 60 letadel a vrtulníků byla rozřezána a sešrotována.

Navrhovaný Lamantin má být papírově o něco větší, s předpokládaným plným výtlakem až 90 tisíc tun, zatímco počet nesených létajících aparátů zůstal nezměněn. Zajímavostí je avízované použití elektromagnetických katapultů.

Jaké letouny a vrtulníky?

Složení budoucí palubní flotily VMF zůstává zčásti velkou neznámou. Těžko předpokládat, že by Rusko v příštích deseti letech dokázalo dotáhnout do sériové podoby další nadějný a urychleně pohřbený projekt z dob SSSR, totiž palubní letoun včasné výstrahy Jak-44.

K dispozici však v té době bude zcela nový, vyvíjený vrtulník Ka-65 Minoga, který bude nabízet kromě nadstandardně vysoké cestovní rychlosti i modulární koncepci. Lze tedy očekávat, že na jeho základě vznikne i nový stroj vzdušného řízení a včasné výstrahy jako náhrada za stávající typ Ka-31.

Pokud jde o bojové letouny, mnozí analytici a publicisté v Rusku i na Západě považují za „přirozené“, že základním palubním bojovým typem bude modifikovaný Suchoj Su-57. Přirozené to je, nicméně neberou v úvahu náročnost takové modifikace, nota bene když ani vývoj verze letounu pro letectvo nebyl dosud zdárně dokončen.

Jeden příklad za všechny: velmi tvrdým technickým oříškem bude i taková věc, jako je umístění přistávacího háku a jeho zakrytování v souladu s filozofií stealth – zadní část spodku trupu Su-57 totiž patří jedné ze dvou zbraňových šachet a přepracování zádi letounu si vyžádá strukturální zásahy do konstrukce letadla.

Čas od času se v Rusku hovoří o vývoji nového bojového letounu se svislým vzletem a přistáním. Ten by navázal na politicky ukončený sovětský projekt Jak-41M/141, který měl doplňkově operovat mj. z paluby Projektu 1143.7 Uljanovsk.

Vývojem takového letounu měla být pověřena Jakovlevova konstrukční kancelář, ovšem není veřejně známo, v jakém stadiu se nachází. Další osud projektu je nejasný i s ohledem na nedávnou demisi ruské vlády, kde měl hlasitého zastánce v podobě úřadujícího vicepremiéra pro obranný průmysl Jurije Borisova.

Realisticky se dá očekávat další rozvoj linie víceúčelových palubních letounů MiG-29K/KUB (9.41/9.47) s aplikací technologií vyvíjených pro letouny MiG-35 domácího letectva i potenciálních zahraničních zákazníků.

Možný vývoj „palubní verze MiGu 35“ je sice technicky i finančně schůdnou cestou a několikrát tuto eventualitu potvrdili zástupci RSK MiG, nicméně v takovém případě Rusko získá vylepšený palubní stroj čtvrté generace na prahu éry letounů generace šesté.

Přestože má i navrhovaný letadlový nosič kořeny ještě v dobách studené války, pro současné Rusko se zbývajícím torzem sovětského vědeckotechnického potenciálu a finančními toky nasměrovanými často do soukromých jachet oligarchů (jako je Usmanovova supermoderní jachta Dilbar s neuvěřitelným výtlakem bezmála 16 tisíc tun) je nanejvýš pragmatickou a možná jedinou cestou k zachování této nezastupitelné kapacity.

df

Líbil se Vám tento článek? Ohodnoťte jej
(2 hlasování)
Naposledy změněno: neděle, 19 leden 2020 19:13

Napsat komentář

Věříme, že naši čtenáři jsou inteligentní, kultivovaní a lidsky slušní. Že se neuchýlí k používání vulgarit, k vzájemnému napadání a urážení. Že budou vždy věcní a přispějí k debatě, která bude pro všechny příjemná, zajímavá a informativní. HTML kód není povolen.

Nejčtenější

Partneři


Další fotografie

Fotonáhled článků

Útok islamistů s podporou turecké armády skončil fiaskem, Rusové je vybombardovali (VIDEO)

Shenyang J-16: univerzál s kvalitními geny a velkou budoucností

Konec tradičních značek? Nad ruským leteckým průmyslem se stahují mračna

J-20 letectva Čínské lidové osvobozenecké armády

Opět soupeření velmocí: B-21 versus stealth Tupolev

Pancir-S1 „kosí“ drony ve velkém a chystá se na další řež

Deset let od prvního letu T-50

„Bude to první stíhačka muslimů.“ Turecko má s TF-X velké plány

Tu-160M je „na dráze“. Čeká však nové motory i hypersonické zbraně

Nový ruský jaderný nosič: konečně (trochu) jasno

Revoluční Sikorsky–Boeing SB-1 Defiant se blíží k hranici 200 km/h. Cíl je 460 km/h…

F-35 si dál razí cestu světem. Teď jej chtějí Řecko a Singapur

Tento web využívá k poskytování služeb cookies. Používáním tohoto webu udělujete souhlas s využitím cookies.
Ok