Dočká se Gripen nástupce? Švédové chtějí vyvinout novou stíhačku

24. červen 2020 474 0
Dočká se Gripen nástupce? Švédové chtějí vyvinout novou stíhačku Foto: Flickr.com – Public Domain

Švédsko zvažuje vývoj vlastního bojového letounu nové generace, který by v příštích desetiletích nahradil osvědčené Gripeny.

Zatímco se experti dohadují o tom, zda dva projekty bojových letounů nové generace (FCAS/SCAF a Tempest) nejsou pro Evropu příliš velkým luxusem, na severu kontinentu možná spatří světlo světa projekt třetí.

Zmínka o vývoji nového letounu nezazněla od nikoho méně významného, než od švédského ministra obrany Petera Hultqvistse. Prostřednictvím videokonference se zástupci NATO přednesl v pondělí 15. června projev o budoucnosti švédských ozbrojených sil, kde mimo jiné zaznělo: „Pokud jde o letectvo, současný letoun JAS 39C/D bude udržován, zatímco nový stíhač JAS 39E je integrován a stane se operačním. To umožní vzdušným silám udržet šest stíhacích letek. Začne také vývoj stíhacího letounu nové generace.“

Žádné podrobnosti ministr nedodal, nicméně podle dříve zveřejněných predikcí bude švédské letectvo potřebovat už ve třicátých letech náhradu za původní verze Gripenů. Uvedená slova naznačují, že paralelně s rozvojem programu Gripen NG poběží práce na zcela novém letounu, jenž bude součástí vzdušného bojového systému, naplňujícího atributy tzv. šesté generace.

Že Švédsko hodlá jít touto cestou, potvrzuje také vloni uzavřené mezivládní memorandum o spolupráci na britském programu Tempest, jehož náplní je právě vývoj technologií pro takový systém. Zde je však třeba zdůraznit, že se nejedná o přímý podíl švédské strany na tomto projektu.

S ohledem na souvislosti pramenící z nedávné i hlubší historie je naopak pravděpodobné, že si severská země bude chtít udržet maximální samostatnost při vývoji a výrobě této techniky a také „ušít na míru“ nový stroj, vhodný pro specifické geografické, politické i ekonomické podmínky Švédska (možnost působit v extrémních klimatických podmínkách, operovat z krátkých úseků bez stálé letištní infrastruktury, jednoduchost a nenáročný provoz, možnost obsluhy v polních podmínkách, maximální spolehlivost a nízké provozní náklady atd.).

Flygsystem 2020

Také z těchto důvodů ve Švédsku běží soubor výzkumných prací zastřešených pod názvem Flygsystem 2020, jejichž výstupy slouží k definování budoucích potřeb Flygvapnetu a rámcových charakteristik bojových vzdušných prostředků blízké budoucnosti.

Jedním z těchto výstupů je koncept Generic Future Fighter (GFF), vypracovaný výzkumným pracovištěm pro fluidní technologie a mechatronické systémy univerzity v Linköpingu. GFF, který získal podobu zmenšeného létajícího modelu, byl zjevně inspirován aerodynamickou konfigurací Gripenu, „papírově“ měl mít prázdnou hmotnost okolo deseti tun a jednu pohonnou jednotku s forsážním tahem 170 kN:


repro: YouTube.com

Od „záletu“ GFF však již uplynulo desetiletí, přičemž je jasné, že švédští vývojáři pracují na celé řadě dalších konceptů, které zůstávají veřejnosti skryty. Stejně tak je zřejmé – a program Gripen NG je toho nejlepším důkazem – že Švédsko dokázalo udržet krok s absolutní světovou špičkou ve vývoji, výrobě a integraci těch nejpokročilejších technologií. De facto tak v současné době disponuje většinou know-how, potřebných k vývoji bojového letounu nové generace (Švédsko k tomu má mnohonásobně lepší předpoklady než například Turecko či Jižní Korea, které se do obdobného vývoje pustily).

Nebývalý potenciál

Soudě dle slov ministra Hultqvistse, švédský stát nehodlá o tuto strategickou výhodu přijít obzvláště při současném výhledu globální ekonomické nestability: investice do vysokotechnologických obranných programů mohou také do určité míry kompenzovat útlum těch civilních, udržet vyspělou vědeckotechnickou základnu země a zachovat pracovní pozice celého spektra kvalifikací.

Současně platí, že pokud by se Švédsko neodklonilo od filozofie poměrně jednoduchého, provozně příznivého a efektivního řešení, mohlo by v budoucnu získat letoun s nebývalou konkurenční výhodou a nadějí na exportní úspěch. Taková výhoda již byla úspěšně uplatněna v případě Gripenu, který však od samého začátku své kariéry čelí ostré konkurenci jednomotorových strojů F-16 a Mirage 2000 a nyní i JF-17, Tejas a FA-50.

Na rozdíl od stávající generace bude ta nová reprezentována výhradně těžšími letouny. S výjimkou F-35 (jehož maximální vzletová hmotnost je však i ve verzi A dvojnásobná oproti Gripenu) jsou/budou všechny letouny nové generace z více než desítky programů dvoumotorové, s prázdnou hmotností výrazně nad 10 tun. V takové situaci může mít následovník Gripenu na světovém trhu bojových letounů zcela unikátní pozici (a tento fakt jistě sehraje jednu z klíčových rolí ve studii proveditelnosti záměru).

Otevřené možnosti spolupráce

Švédům se také může zúročit spolupráce s Brazílií v rámci programu Gripen NG. Latinskoamerická země se přímo nabízí jako partner budoucího projektu, ať už jde o jeho investiční, technickou i komerční stránku.

Brazilci už před lety koketovali s myšlenkou vývoje vlastní stíhačky páté generace či účasti na některém ze zahraničních programů (Rusko se tomu pokusilo vyjít vstříc nabídkou participace na projektu PAK FA). Při výběru náhrady za F-5EM vybrali Gripen NG (alias F-39E/F) mj. právě s ohledem jeho takticko-technické a provozní charakteristiky, vycházející z původně švédských specifik.

Rovněž brazilský průmysl, zejména společnosti Embraer a AEL Sistemas, bude usilovat o další rozvoj technologií osvojených v rámci programu Gripen NG, ať už jde o vývoj drakových součástí, zobrazovací (WAD, průhledové displeje, přilbové systémy Targo) a další techniku včetně její integrace a softwarových řešení.

To už je však až příliš konkretizovaný pohled do vzdálenější budoucnosti, která může mít řadu jiných podob v závislosti na ekonomických a politických faktorech. Slova švédského ministra obrany však odrážejí jak zájem vojáků, tak do určité míry i politickou vůli. Pravděpodobnost, že Gripen není poslední z rodiny skvělých letounů „Made in Sweden“, je nyní zase o něco větší.

df

Líbil se Vám tento článek? Ohodnoťte jej
(3 hlasování)
Naposledy změněno: čtvrtek, 25 červen 2020 00:03
DOGFIGHT

Bojové stroje v souvislostech multipolárního světa

www.dogfight.cz

Napsat komentář

Věříme, že naši čtenáři jsou inteligentní, kultivovaní a lidsky slušní. Že se neuchýlí k používání vulgarit, k vzájemnému napadání a urážení. Že budou vždy věcní a přispějí k debatě, která bude pro všechny příjemná, zajímavá a informativní. HTML kód není povolen.

Nejčtenější

Partneři


Další fotografie

Fotonáhled článků

„Co se stalo, stalo se.“ Rusky mluvící pilot MiGu zřejmě sestřelen nad Libyí

Korejci jsou houževnatě za svým, ukázali rozpracovaný prototyp KF-X (FOTO)

Další čínský milník: zalétán palubní radiolokační letoun

Turecko jedná o pořízení letadel Su-35

Ruské letectvo konečně v jednadvacátém století. Získává protiváhu AMRAAMu

Kdo zničil pozice turecké PVO v Libyi? Začíná být jasno

Megapolis posune Su-57 na práh šesté generace

Dočká se Gripen nástupce? Švédové chtějí vyvinout novou stíhačku

První Su-35 pro Egypt (FOTO). Změní pravidla hry v severní Africe?

Syrské stíhací letectvo se po letech zvedá z prachu

Flankery proti Flankerům? Napětí mezi Indií a Čínou roste

Jak-130 nasazen ve skutečném boji (VIDEO)

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.

Ok